Yalin and Kishony 2018
stdClass Object
(
[nazev] => Název webu / pracoviště
[adresa_url] =>
[api_hash] =>
[seo_desc] =>
[jazyk] =>
[jednojazycny] =>
[barva] =>
[indexace] => 1
[obrazek] => 0001~~Cwt29gjRTcsv0vV3BwA.jpg
[ga_force] =>
[cookie_force] =>
[secureredirect] => 1
[google_verification] => UOa3DCAUaJJ2C3MuUhI9eR1T9ZNzenZfHPQN4wupOE8
[ga_account] =>
[ga_domain] =>
[ga4_account] => G-VKDBFLKL51
[gtm_id] =>
[gt_code] =>
[kontrola_pred] =>
[omezeni] =>
[pozadi1] =>
[pozadi2] =>
[pozadi3] =>
[pozadi4] =>
[pozadi5] =>
[robots] =>
[htmlheaders] =>
[newurl_domain] => 'czepar.vscht.cz'
[newurl_jazyk] => 'cs'
[newurl_akce] => '[cs]'
[newurl_iduzel] =>
[newurl_path] => 8549/70982/70983
[newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS
[iduzel] => 70983
[platne_od] => 14.06.2024 10:07:00
[zmeneno_cas] => 14.06.2024 10:07:55.794044
[zmeneno_uzivatel_jmeno] => Lucie Pokorná
[canonical_url] =>
[idvazba] => 86338
[cms_time] => 1749794901
[skupina_www] => Array
(
)
[slovnik] => stdClass Object
(
[paticka_budova_c_nadpis] => BUDOVA C
[preloader] => Prosím čekejte...
[logo] => 
[logo_mobile_href] => /
[logo_mobile] => 
[social_tw_odkaz] =>
[social_yt_odkaz] =>
[intranet_odkaz] =>
[intranet_text] =>
[mobile_over_nadpis_search] => Hledání
[mobile_over_nadpis_login] => Přihlášení
[aktualizovano] => Aktualizováno
[autor] => Autor
[paticka_budova_a_popis] => Rektorát, oddělení komunikace, pedagogické oddělení, děkanát FCHT, centrum informačních služeb
[paticka_budova_b_nadpis] => BUDOVA B
[paticka_budova_1_popis] =>
[paticka_budova_2_nadpis] => STUDENTSKÁ KAVÁRNA CARBON
[zobraz_mobilni_verzi] => zobrazit responzivní verzi
[social_li_odkaz] =>
[paticka_budova_c_popis] => Dětský koutek Zkumavka, praktický lékař, katedra ekonomiky a managementu, ústav matematiky
[paticka_adresa] => CZEPAR
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 19915489
VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373
Copyright VŠCHT Praha
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum
[paticka_odkaz_mail] => mailto:info@vscht.cz
[zobraz_desktop_verzi] => zobrazit plnou verzi
[logo_href] => /
[google_search] =>
[social_in_odkaz] =>
[social_fb_odkaz] =>
[mobile_over_nadpis_menu] => Menu
[mobile_over_nadpis_jazyky] => Jazyky
[menu_home] => Domovská stránka
[paticka_mapa_odkaz] => https://www.vscht.cz/kontakt
[paticka_budova_a_nadpis] => BUDOVA A
[paticka_budova_b_popis] => Věda a výzkum, děkanát FTOP, děkanát FPBT, děkanát FCHI, výpočetní centrum, zahraniční oddělení, kvestor
[paticka_budova_1_nadpis] => NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA
[paticka_budova_2_popis] =>
[drobecky] =>
[archiv_novinek] =>
[more_info] =>
[nepodporovany_prohlizec] =>
[hledani_nadpis] => hledání
[hledani_nenalezeno] => Nenalezeno...
[hledani_vyhledat_google] => vyhledat pomocí Google
[dokumenty_kod] =>
[dokumenty_nazev] =>
[dokumenty_platne_od] =>
[dokumenty_platne_do] =>
)
[poduzel] => stdClass Object
(
[70992] => stdClass Object
(
[obsah] =>
[poduzel] => stdClass Object
(
[70993] => stdClass Object
(
[nazev] => Home
[seo_title] => Home
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] =>
[urlnadstranka] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[iduzel] => 70993
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] => /home
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => boxy
[html] =>
[css] =>
[js] => $(function() {
setInterval(function () { $('*[data-countdown]').each(function() { CountDownIt('#'+$(this).attr("id")); }); },1000);
setInterval(function () { $('.homebox_slider:not(.stop)').each(function () { slide($(this),true); }); },5000);
});
function CountDownIt(selector) {
var el=$(selector);foo = new Date;
var unixtime = el.attr('data-countdown')*1-parseInt(foo.getTime() / 1000); if(unixtime<0) unixtime=0;
var dnu = 1*parseInt(unixtime / (3600*24)); unixtime=unixtime-(dnu*(3600*24));
var hodin = 1*parseInt(unixtime / (3600)); unixtime=unixtime-(hodin*(3600));
var minut = 1*parseInt(unixtime / (60)); unixtime=unixtime-(minut*(60));
if(unixtime<10) {unixtime='0'+unixtime;}
if(dnu<10) {unixtime='0'+dnu;}
if(hodin<10) {unixtime='0'+hodin;}
if(minut<10) {unixtime='0'+minut;}
el.html(dnu+':'+hodin+':'+minut+':'+unixtime);
}
function slide(el,vlevo) {
if(el.length<1) return false; var leva=el.find('.content').position().left; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1;
var cislo=leva/sirka*-1; if(vlevo) { if(cislo+1>pocet) cislo=0; else cislo++; } else { if(cislo==0) cislo=pocet-1; else cislo--; }
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
function slideTo(el,cislo) {
if(el.length<1) return false; var sirka=el.width(); var pocet=el.find('.content .homebox').length-1; if(cislo<0 || cislo>pocet) return false;
el.find('.content').animate({'left':-1*cislo*sirka});
el.find('.slider_puntiky a').removeClass('selected');
el.find('.slider_puntiky a.puntik'+cislo).addClass('selected');
return false;
}
[autonomni] => 1
)
)
[70994] => stdClass Object
(
[nazev] => Česká platforma antibiotické rezistence
[seo_title] => CZEPAR
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[obsah] => Vize, Mise, Úkoly
Šíření bakterií rezistentních vůči antibiotikům je jednou z největších výzev, kterým v současnosti čelí zdravotnictví po celém světě. Již za 25 let může být antibiotická rezistence odpovědná za více úmrtí než jakýkoli jiný rizikový faktor včetně rakoviny nebo kardiovaskulárních onemocnění.
Jde o mimořádně komplexní problematiku, která zasahuje řadu oblastí života moderní společnosti a jejíž detailní porozumění vyžaduje hlubokou expertizu v řadě oborů od humánní a veterinární medicíny přes mikrobiologii až po environmentální technologii. Pokud má být náš boj s antibiotickou rezistencí úspěšný, je třeba vytvářet multidisciplinární týmy expertů, kteří dokáží spolupracovat při hledání účinných a prakticky proveditelných holistických řešení.
Právě vznikající Česká platforma antibiotické rezistence (CZEPAR) sdružuje odborníky ze všech relevantních vědních oblastí a sfér života společnosti. Jejími členy jsou lékaři, veterináři, mikrobiologové, technologové a experti na životní prostředí z akademické sféry, praktické medicíny, firemního sektoru i státní správy.
Cílem CZEPAR je vytvářet prostor pro diskusi, sdílení informací a mezioborovou spolupráci. CZEPAR chce přinášet vědomostní základnu pro státní správu při hledání regulatorního rámce, který umožní účinný boj proti šíření antibiotické rezistence ve společnosti. Bude publikovat správné postupy pro aplikaci antibiotik, metody detekce antibioticky rezistentních bakterií v různých prostředích i technologické postupy zamezující šíření antibiotické rezistence do životního prostředí.
Nejbližší úkoly CZEPAR jsou:
- Oslovit dostatečné (nadkritické) množství expertů tak, aby byla zajištěna důvěryhodnost platformy a její schopnost přicházet s funkčními řešeními
- Zajistit dostatečnou publicitu tématu antibiotické rezistence i vlastní platformě, aby se stala relevantním partnerem pro státní správu i pro další důležité subjekty
- Vytvořit funkční platformu pro sdílení informací, která bude zahrnovat odborné semináře, publikační aktivitu směrem k odborné i laické veřejnosti a elektronické komunikační nástroje (web, sociální média atd.)
Jménem zakladatelů Česká platformy antibiotické rezistence zveme všechny odborníky z akademické a aplikační sféry i ze státní správy, aby se staly členy CZEPAR a dali své síly k dispozici pro boj se šířením antibiotické rezistence.
Jménem zakladatelů CZEPAR
- prof. Ing. Jan Bartáček, PhD., VŠCHT Praha
- Ing. Dana Kok, Ph.D., VŠCHT Praha
- Ing. Sabina Purkrtová, Ph.D., VŠCHT Praha
- Ing. Jana Bartáčková, Ph.D., VŠCHT Praha
- Ing. Lucie Pokorná, Ph.D., VŠCHT Praha
- Ing. Stanislav Gajdoš, Ph.D., VŠCHT Praha
Na stránce se pracuje...
Antibiotická rezistence je globální probém postihující každého z nás. Kromě nadměrného a ne vždy vhodného užívání antibiotik mohou ke zvýšení rezistence na antibiotika přispívat i další příčiny. Například v lidském těle špatný nebo nevyvážený mikrobiom poskytne bakteriím odolným vůči antibiotikům příležitost k proliferaci; v produkci potravin a zvířat použití antibiotik podporuje nadměrné množení bakterií odolných vůči antibiotikům; v životním prostředí budou eutrofické systémy s vysokou zátěží živinami a znečištěním podporovat šíření bakterií odolných vůči antibiotikům.
Tyto tři příklady ukazují důležitost konceptu One-Health pro šíření antibiotické rezistence, za předpokladu souvislostí výskytu antibiotické rezistence u lidí, zvířat a životního prostředí.
[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 71141 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /rezistence [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [71142] => stdClass Object ( [nazev] => Věda a výzkum [seo_title] => Věda a výzkum [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>Naši členové se problematikou antibiotické rezistence zabývají již nějakou dobu. Zde se můžete podívat na přehled některých projektů, které se tímto tématem zabývají nebo v minulosti zabývali.
Běžící projekty:
 |
Research platform on antibiotic resistance spread through wastewater treatment plantVŠCHT Praha Jan Bartáček, Dana Kok (Vejmelková), Sabina Purkrtová, Stanislav Gajdoš, Lucie Pokorná |
 |
Technologie pro odstranění genů antibiotické resistence z čistírenských kalů aplikovaných v zemědělstvíVŠCHT Praha Jan Bartáček, Vojtěch Kouba, Sabina Purkrtová
TAČR projekt |
Budoucí či zajímavé akce:
Antibiotická rezistence v ČR: Jak společně zastavit nezastavitelné 14.-15-11.2024
Již proběhlé akce:
(CZEPAR akce)
AMRelay 2023
Prezentace platformy CZEPAR proběhla na 24hodinové online události, kterou uspořádala organizace AMR Insights, jež aktivně bojuje proti antimikrobiální rezistenci prostřednictvím informování, vzdělávání a propojování. Akce s názvem AMRelay 2023 měla za cíl připoutat pozornost k rostoucí globální hrozbě antimikrobiální rezistence. Příspěvky z celého světa, které byly prezentovány během této události, sloužily k informování, inspiraci a povzbuzení v boji proti AMR. Dana Kok prezentovala vznik platformy CZEPAR a její dosavadní aktivity.
Antibiotická rezistence v ČR: Jak společně zastavit nezastavitelné
seminář o medicíně, mikrobiologii a životním prostředí pro širší odbornou veřejnost se díky projektu REPARES konal 17.5. 2023 od 9:30 ve Smetanově sále Autoklubu ČR (Opletalova 29, Praha 1)
Informace ohledně semináře či jednotlivé přednášky naleznete na stránkách semináře.
Panelová diskuze (v rámci konference Vodárenská biologie)
V rámci konference Vodárenská biologie 2023 (konané 9.-10. února 2023 v Interhotelu Olympik v Praze) vystoupili členové CZEPAR v panelové diskuzi na téma Výskyt genů antibiotické rezistence v životním prostředí (vody, odpady - trendy, spolupráce, legislativa) – pod patronací týmu REPARES
Panelovou diskuzi moderovali Janem Bartáček a Dana Kok a mluvčími byli: Helena Žemličková (Státní zdravotní ústav), Renata Karpíšková (Masarykova univerzita), Ladislava Matějů (Státní zdravotní ústav), Monika Dolejská (CEITEC - Central European Institute of Technology) a Kateřina Malachová (Ostravská univerzita).
První schůzka a založení skupiny
Ve čtvrtek 2. března 2023 proběhla první online schůzka nově vznikající České platformy antibiotické rezistence (CZEPAR). Na schůzce se všichni přítomní navzájem představili a Jan Bartáček s Danou Kok představili potenciální hlavní cíle CZEPAR platformy.
Přítomné členové: Bartáček Jan, Kok Dana, Purkrtová Sabina, Kouba Vojtěch, Gajdoš Stanislav, Pokorná Lucie, Závora Jan, Kroneislová Gabriela, Dolejská Monika, Moťkova Petra, Brožková Iveta, Tkadlec Jan, Baudišová Dana, Bobková Šárka, Matějů Ladislava, Kořínková Marta, Malachová Kateřina, Karpíšková Renata
[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 71143 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /akce [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [71144] => stdClass Object ( [nazev] => Média [seo_title] => Média [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>
Hyde Park Civilizace
Antibiotická rezistence - tichá pandemie, 4.11.2023, CZEPAR členové: Aneta Pierzynová, Jan Tkadlec, Jan Bartáček
Antibiotická rezistence: výzva 21. století
Tisková konference SZÚ v rámci projektu "Prevence antibiotické rezistence", 2.11.2023, CZEPAR členka: Aneta Pierzynová
Jan Bartáček: Problém antibiotické rezistence se bude exponenciálně vyvíjet
Rozhovor, portál Věda výzkum, 15.5.2023
Antibiotická rezistence v ČR: Jak společně zastavit nezastavitelné
Pozvánka na seminář, portál Bezpečnost potravin, 11.5.2023
Antibiotická rezistence je velká hrozba. Jak ji zastavit bude řešit nová platforma
Článek, Universitas, 10.5.2023
[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 71144 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /media [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [71145] => stdClass Object ( [nazev] => Kontakt [seo_title] => Kontakt [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>CZEPAR
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 19915489
Dana Kok (roz. Vejmelková)
Hlavní koordinátorka (CZEPAR)
Jan Bartáček
Koordinátor (VŠCHT Praha)
Lucie Pokorná
Webmaster, administrátor (VŠCHT Praha)
[urlnadstranka] => [ogobrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 71145 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => /kontakt [sablona] => stdClass Object ( [class] => stranka [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [70996] => stdClass Object ( [nazev] => Mapa webu [seo_title] => Mapa webu [seo_desc] => [autor] => [autor_email] => [obsah] =>Zobrazuje se pouze ta část webu, která je v českém jazyce. Pokud má web i anglickou větev, přepněte na anglický jazyk v menu.
[urlnadstranka] => [obrazek] => [pozadi] => [iduzel] => 70996 [canonical_url] => _clone_ [skupina_www] => Array ( ) [url] => /sitemap-cs [sablona] => stdClass Object ( [class] => sitemap [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) ) [48528] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 48528 [canonical_url] => [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [iduzel] => 70992 [canonical_url] => _clone_ [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [70984] => stdClass Object ( [obsah] => [poduzel] => stdClass Object ( [70985] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 70985 [canonical_url] => _clone_ [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [70987] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 70987 [canonical_url] => _clone_ [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) [70989] => stdClass Object ( [obsah] => [iduzel] => 70989 [canonical_url] => _clone_ [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [iduzel] => 70984 [canonical_url] => _clone_ [skupina_www] => Array ( ) [url] => [sablona] => stdClass Object ( [class] => [html] => [css] => [js] => [autonomni] => ) ) ) [sablona] => stdClass Object ( [class] => web [html] => [css] => [js] => [autonomni] => 1 ) [api_suffix] => )DATA
stdClass Object
(
[nazev] => Problematika antibiotické rezistence
[seo_title] => Problematika antibiotické rezistence
[seo_desc] =>
[autor] =>
[autor_email] =>
[perex] => Co je antibiotická rezistence?
Antibiotická rezistence je schopnost bakterií přežít nebo se množit v přítomnosti antibiotik. Tuto schopnost má mnoho bakterií v přírodě. Většina antibiotik, která jsou dnes komerčně dostupná, jsou deriváty přírodních sloučenin produkovaných bakteriemi a/nebo houbami.
Více onformací
V přírodě mohou mikroorganismy používat antibiotika jako obranný mechanismus tím, že inhibují růst konkurentů, ale antibiotika mohou mít i jiné role.
Před zavedením antibiotik ve 40. letech 20. století se antibiotika vyskytovala pouze v přírodě. Po tomto období přispělo rostoucí použití v humánní medicíně pro terapii bakteriálních infekcí a ve veterinární pro podporu růstu nebo profylaxi infekcí k širokému výskytu antibiotik a s nimi i bakterií rezistentních na antibiotika. Rostoucí používání antibiotik a dalších látek s antimikrobiální aktivitou skutečně přimělo bakterie odolné vůči antibiotikům dostat se do nových míst, vod, půdy, volně žijících živočichů...
Jak se mohou bakterie stát odolnými vůči antibiotikům?
Antibiotická rezistence může být vlastní nebo získaná. Vnitřní rezistence je charakteristická pro bakteriální druh nebo rod, je přítomna u většiny nebo všech členů této skupiny a pravděpodobně byla zděděna od jejich evolučních předků.
Více onformací
Je tedy součástí genomu většiny členů skupiny, bude upřednostňována selektivním tlakem antibiotik a je vždy přenášena vertikálně, tj. z rodičovských buněk na potomstvo. Vnitřní antibiotická rezistence může být spojena se strukturálními nebo funkčními charakteristikami druhu, například v důsledku absence peptidoglykanové buněčné stěny nebo existence vnější membrány, typické pro gramnegativní bakterie.
Andersson and Hughes, 2010
Typ antibiotické rezistence, který je považován za hlavní rozšiřující se hrozbu, je však získaný. To znamená, že jde o vlastnost, která se vyvíjí v bakteriální buňce, která byla kdysi citlivá na dané antibiotikum. Tento proces může nastat v důsledku bodových (nebo genových) mutací nebo častěji prostřednictvím horizontálního přenosu genů (HGT). HGT je hlavní hnací silou bakteriální evoluce a spočívá v přenosu genetického materiálu od dárce do buňky příjemce, obecně vyžaduje, aby oba sdíleli stejný prostor, ale ne nutně stejný druh. HGT se může vyskytovat transformací, spočívající v příjmu holé DNA (na plasmidech nebo jako lineární DNA), například uvolněné mrtvými buňkami; transdukce, zprostředkovaná bakteriofágy (virem bakterií); nebo konjugace, zahrnující kontakt buňka-buňka přes pilus. Obecně jsou procesy HGT potencovány genetickými elementy, které usnadňují mobilizaci a integraci exogenní DNA, buď mezi buňkami nebo mezi chromozomální DNA, a extrachromozomálními genetickými elementy a naopak. Příklady těchto genetických prvků jsou plazmidy, transpozony a integrony, do kterých je vložena řada známých genů rezistence na antibiotika.
Mechanismy antibiotické rezistence
Mechanismy antibiotické rezistence zahrnují i) modifikace antibiotik, ii) prevenci účinku antibiotik (snížením penetrace nebo aktivním vytlačováním antimikrobiální sloučeniny) a iii) změny a/nebo obcházení cílových míst.
Více onformací
Více podrobností o těchto mechanismech je k dispozici v několika publikacích, jako např.:
- Munita&Arias, 2016; https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1128/9781555819286.ch17.
- Yelin&Kishony, 2018;https://www.cell.com/cell/pdf/S0092-8674(18)30162-4.pdf
Jak se šíří rezistence na antibiotika?
Lidské aktivity vedou k neustálému vypouštění bakterií a genů odolných vůči antibiotikům do životního prostředí, které se hromadí a šíří do různých složek životního prostředí. Ačkoli přirozený antibiotický rezistom (soubor genů antibiotické rezistence přirozeně se vyskytující v životním prostředí) byl původem genů antibiotické rezistence, které jsou v současné době na klinické úrovni hlavním problémem, je to kontaminantový rezistom (sbírka genů antibiotické rezistence vyplývající z lidské činnosti), která představuje hlavní riziko přenosu na člověka.
Více informací
Velké množství kontaminujících bakterií odolných vůči antibiotikům, které jsou neustále vypouštěny do životního prostředí, a skutečnost, že kontaminantový rezistom obsahuje bakterie a geny, které se vyvinuly společně se zvířaty a lidmi, a tudíž s vyšší pravděpodobností kolonizace lidí a zvířat, jsou hlavními důvody, abychom se na tento kontaminantový rezistom zaměřili. Avšak pouze některé bakterie tvořící kontaminantový rezistom mohou mít schopnost kolonizovat lidi (vektory), což je klíčové pro hodnocení rizik přenosu antibiotické rezistence z prostředí na člověka. Jiné bakterie rezistomu, které z nějakého důvodu nemohou kolonizovat člověka (přenašeče), mají také roli v šíření genů antibiotické rezistence v prostředí a mohou přispívat k obohacení vektorů genů rezistence vůči antibiotikům.
[ikona] =>
[obrazek] => 0002~~88rPzFMIcg1wDHINVtAw0gQA.png
[vyska] =>
[ogobrazek] =>
[pozadi] =>
[obsah] =>
Manaia 2017
References:
- Blair, J. M., Webber, M. A., Baylay, A. J., Ogbolu, D. O., & Piddock, L. J. (2015). Molecular mechanisms of antibiotic resistance. Nature reviews microbiology, 13(1), 42-51.
- D’Costa, V. M., King, C. E., Kalan, L., Morar, M., Sung, W. W., Schwarz, C., ... & Wright, G. D. (2011). Antibiotic resistance is ancient. Nature, 477(7365), 457-461.
- Andersson, D. I., & Hughes, D. (2010). Antibiotic resistance and its cost: is it possible to reverse resistance?. Nature Reviews Microbiology, 8(4), 260-271.
- Munita, J. M., & Arias, C. A. (2016). Mechanisms of antibiotic resistance. Virulence mechanisms of bacterial pathogens, 481-511.
- Yelin, I., & Kishony, R. (2018). Antibiotic resistance. Cell, 172(5), 1136-1136.
- Manaia, C. M. (2017). Assessing the risk of antibiotic resistance transmission from the environment to humans: non-direct proportionality between abundance and risk. Trends in microbiology, 25(3), 173-181.
[submenuno] => [drobeckyno] => [urlnadstranka] => [newurl_domain] => 'czepar.vscht.cz' [newurl_jazyk] => 'cs' [newurl_akce] => '/home/problematika' [newurl_iduzel] => 71166 [newurl_path] => 8549/70982/70983/70992/70993/71153/71166 [newurl_path_link] => Odkaz na newurlCMS [iduzel] => 71166 [platne_od] => 08.04.2023 12:49:00 [zmeneno_cas] => 08.04.2023 12:51:16.31659 [zmeneno_uzivatel_jmeno] => Lucie Pokorná [canonical_url] => [idvazba] => 86700 [cms_time] => 1749798307 [skupina_www] => Array ( ) [slovnik] => Array ( ) [poduzel] => stdClass Object ( [71169] => stdClass Object ( [nazev] => Často kladené dotazy [barva_pozadi] => cervena [uslideru] => false [text] =>
